Oč se snažíte? My jsme přece k vám přijeli na návštěvu, – zdvihla obočí švagrová Jana.
– Nemůžu vystát tvou sestru! – zamručela Hana, znechuceně se ošila. – Strašně mě vytáčí!
– A nejen tebe! – přidal se k manželce Milan.
– Všude strká svůj nos a myslí si, že je nejchytřejší. Měl bys vidět ten výraz triumfu, když se jí podaří mě podráždit, – procedila skrze zuby Hana. – Mám prý špatné vzdělání a starou řasenku…
– Vždycky byla taková, – pokrčil rameny Milan. – Bohužel je to vina naší mámy, která jí všechno dovolovala a rozmazlovala ji.
– Ještě že bydlíme sto kilometrů od vaší rodiny, – protočila oči Hana.
Tchyně Ivana Nováková a švagrová Jana bydlely v Praze a manželé žili v malé obci nedaleko.
Obě ženy byly vdovy a žily ve společném bytě, takže když Milan a Hana jeli navštívit matku, automaticky navštěvovali i Janu.
Mužova sestra nemohla vystát jeho manželku, takže hádky mezi nimi byly nevyhnutelné.
První dvě návštěvy Hana mlčky zatínala zuby, ale pak se rozhodla Janě postavit na odpor, protože když viděla její slabost, začala se do ní obouvat i Ivana Nováková.
Od té doby každá návštěva matky skončila hádkou a manželé se rozhodli rodinu manžela přestat navštěvovat.
Ivana Nováková to hned poznala a začala volat synovi, aby dostala vysvětlení.
– Proč nepřijedete? Už dva týdny jsme tě neviděli. Copak tě nenapadlo, že maminka a sestra se stýskají? – vyčítala mu žena.
– Máme hodně práce, není čas, – suše odpověděl Milan, nechtěje zabíhat do podrobností.
– Cože máte? – nedůvěřivě se ptala Ivana Nováková. – Zakazuje ti to snad tvá drahá žena? Minule odjela s výrazem, jako by snědla citron.
– Říkám ti, máme práci, – zopakoval Milan a rychle se s matkou rozloučil.
Jenže za hodinu mu žena znovu zavolala a oznámila, že s Janou jedou do obce.
– Proč? – zeptal se překvapeně muž.
– Chci navštívit kamarádku z dětství a když už, tak se i podívat na tebe, když ty nepřijedeš, – vysvětlovala Ivana Nováková pragmaticky.
Milan okamžitě změnil výraz. Nerozhodl se nejít k příbuzným, aby oni přijeli k nim.
– Asi nebudeme doma, – snažil se matku se sestrou odradit od návštěvy, řekl muž.
– Kam jdete? – zeptala se Ivana Nováková podrážděně. – Mám pocit, že nás prostě nechcete vidět. Pokud je to tak, řekněte to na rovinu.
– Jedeme na narozeniny k přátelům, – vymyslel si z hlavy Milan.
– Tak jeďte, i když maminka a sestra nechodí na návštěvu každý den, – urazila se žena a zavěsila telefon.
Milan se cítil provinile vůči matce a sestře, ale když si vzpomněl, jak se chovají k Haně, přestal si to brát k srdci.
O tom, že by matka a sestra chtěly k nim na návštěvu, se rozhodl manželce neříkat, aby zbytečně nevyvolával obavy.
Jenže za tři hodiny pochopil, že to byla chyba. Když se ozval zvonek, Hana běžela otevřít.
Když spatřila úsměvné tváře tchyně a švagrové, zaskočilo ji to. Návštěvu od rodiny nečekala.
Milan, který si vzpomněl na matku a sestru až ve chvíli, kdy jeho manželka běžela otevírat dveře, vběhnul do předsíně.
– Hanko, jsi připravená? Ještě nejsi oblečená? – oslovil ji muž nespokojeně, dělal, že nevidí nezvané hosty.
– Kam? – podívala se Hana zmateně na Milana.
– Na narozeniny. Zapomněla jsi? – usmál se křečovitě muž. – O, mami, Jano, co vy tady?
– Přišli jsme na návštěvu, volala jsem ti, – odpověděla klidně Ivana Nováková. – Pustíte nás dovnitř, nebo nás budete držet na prahu?
– Ne, nemůžeme, odjíždíme. Hanko, běž se rychle obléct, – nařídil Milan a chytil manželku za ruku.
Hana se tázavě podívala na manžela a když jí na ni mrkl, pochopila, že se snaží zbavit nezvaných hostů.
– Kam jdete? My jsme přece k vám na návštěvu přijeli, – zdvihla obočí Jana. – Není náhodou pozdě na narozeniny?
– Ne, máme být na osmou, – znovu střílel Milan. – Za půl hodiny tam musíme být.
– Pojedeš ve svých domácích kalhotách? – ušklíbla se Ivana Nováková, která zpozorovala synovo oblečení.
– Sakra, zapomněl jsem se převléct, – zrudnul Milan a běžel do pokoje.
Jana a Ivana Nováková na ně nedůvěřivě pohlédly a vyměnily si pohledy.
Ženy stěží věřily, že Milan a Hana někam opravdu jedou.
Byly přesvědčené, že manželé si vymysleli příběh o narozeninách, aby se jich zbavili.
– Kvůli nám nemůžete zrušit svou cestu? – zeptala se Ivana Nováková, když její syn přišel oděn do předsíně.
– Ne, nemůžeme, – odporoval Milan a upravil si límec košile. – Už dávno jsme tam pozvaní. Kromě toho je zaplaceno za každého hosta. Nemůžeme nepřijet. Přijďte klidně příští týden, – dodal, věděl, že se matka urazí a odmítne.
– Nemohli bychom zůstat v bytě, dokud se nevrátíte? – zeptala se Jana, rozhlížejíc se kolem. – Počkáme, tak říkajíc.
– Ne, proč? – kategoricky odmítl Milan. – Nemáte snad kam jít? Ne?
– Ale u syna je to lepší než u staré přítelkyně, – zachichotala se Ivana Nováková. – Kromě toho jsme u ní už byli a nebyla z našeho příchodu nadšená.
– Mám vás odvézt na autobusové nádraží? – zeptal se Milan, naznačující, že matku a sestru v bytě nenechá.
– Už žádné autobusy do města nejedou a ty nás odvézt nemůžeš, – usmála se Jana šibalsky.
– Mohu vám zařídit hotel na noc, – navrhl Milan. – Bohužel jinak nemohu pomoci.
Ivana Nováková zamračila obočí. Synova odpověď ji zklamala. Doufala, že Milan jim dovolí zůstat.
– Tak do hotelu? – ozval se Janin hlas. – Bojíte se nás nechat v bytě? Myslíte, že vás okrademe?
– Ne, jenom nechceme. Co tu budete dělat sami, bez nás? – vstoupila do rozhovoru Hana. – Nechceme, aby někdo byl v bytě, když tu nejsme.
– Tak vás alespoň dovezu k hotelu, – snažil se uvolnit napjatou atmosféru Milan.
– Poradíme si! – odpověděla Ivana Nováková a otočila se a odešla z bytu.
Hned za ní se vyřítila Jana, proklínající bratra a švagrovou.
Když Milan a Hana z okna viděli, jak odchází z domu, s oddychem si ulevili.
Vymyšlená cesta na narozeniny byla zrušena. Už nebyla potřeba.
Ivana Nováková a Jana si zavolaly taxi a odjely do města, rozhodnuty s nevděčnými příbuznými už nikdy neudržovat kontakt.
Milan si na příbuzné vzpomněl, když potřeboval jet k lékaři a najíst se.
Dveře mu otevřela sestra Jana. Když viděla bratra, suše řekla, že s matkou za chvíli odcházejí a cizího člověka v bytě nechtějí nechat.
Milan s nelibostí pochopil, že matka a sestra se na něj smrtelně urazily.
Po tomto setkání se vztahy mezi mužem a jeho příbuznými definitivně rozpadly.
