Před rozvodem se sama starala o dítě, ale později hledala chůvu. Našla ji, svou tchyni. Nejprve se jí zeptala, zda nezná někoho na výpomoc, ale ona nabídla sebe, samozřejmě za nepatrný poplatek. Její plat není vysoký, musí šetřit.
V práci mám kolegyni, která nemá na rozhazování. Nepečuje o sebe, nechodí do kosmetického salonu. Vždy mě zajímalo, co se děje s její výplatou. Pracuje, bydlí u rodičů, nemá hypotéku jako ostatní a o její dítě se stará bývalá tchyně, navíc dostává alimenty.
Jak se ukazuje, Agáta musí platit rodičům za pokoj a tchyni za péči o dítě. Přemýšlím, jak je to vůbec možné…
Před půl rokem, když u nás Agáta začala pracovat, jsme se spřátelily. Už po krátké době se ukázalo, že toho máme hodně společného. Společné zájmy, děti ve stejném věku.
Agáta mi hned na začátku řekla, že se rozvedla s manželem a přestěhovala se k rodičům. Její rodiče se mají dobře, oba jsou po padesátce a mají dobrá pracovní místa. Postavili dům za městem a každé prázdniny tráví v zahraničí. Po návratu jejich dcery jí dali jeden pokoj, kde může bydlet.
Myslela jsem si, že tam může bydlet zdarma, ale bohužel jí od začátku účtují nájem. Žena je šťastná pouze z toho, že to jsou rodiče a ne cizí lidé, což je vždy lepší pro dítě.
Taky jí vyčlenili samostatnou poličku v lednici, nevyužívá věci rodičů, jen občas dají dítěti nějaké ovoce.
Nechápu, jak se tak mohou chovat, navíc Agáta po odchodu manžela neměla vůbec nic, takže zpočátku měla u rodičů dluh.
Před rozvodem se sama starala o dítě, ale pak hledala chůvu. Našla ji, svou tchyni. Nejprve se jí zeptala, zda nezná někoho na výpomoc, ale ona se nabídla sama a Agátě se tento plán líbil, protože žena zná vnuka, ví, co má rád, co ne, co může a co by neměl dělat. Je zodpovědná. Agáta tedy souhlasila a když je třeba, tchyně se o malého postará.
Všechno by bylo v pořádku, ale Agáta nemá peníze, nemůže si dovolit žít, natož dopřávat si.
Nechápu, jak rodiče mohou takto zacházet s vlastním dítětem…
