O této zábavné události se svým kocourkem mi vyprávěla bývalá kolegyně. U ní doma žije velký bílý krasavec, který vyniká mimořádnou inteligencí a chytrostí.
Když začíná vyprávět o svém miláčkovi, nemůže přestat, a já vždy ráda poslouchám a znovu se divím, jak rozumní dokáží být naši domácí mazlíčci.
A teď mi povídá přítelkyně, že se jí nedávno stala úžasná příhoda, po které si svého kocoura začala ještě více vážit.
Ráno se probudila a s hrůzou zjistila, že zaspala do práce.
Budík z nějakého důvodu nezazvonil včas a do začátku pracovní doby zbývalo jen 20 minut.
A přitom se ještě musí obléct, nalíčit, nasnídat a dostat se do kanceláře.
Lítá po bytě, jednou rukou si obléká šaty, druhou si češe vlasy.
Naříká, vzdychá a láme si hlavu, co jí šéf řekne za zpoždění.
A pak si všimne svého kocoura, který sedí na posteli a pozorně ji sleduje.
Hlavou pohybuje ze strany na stranu, sleduje její ranní paniku.
Na chvíli se zastaví a vzpomene si, že musí ještě nakrmit kocoura. Rychle běží do kuchyně a nasype mu plnou misku krmiva.
Ach, už nestihnu vzít oběd s sebou, říká si s lítostí a běží do koupelny nanést řasenku.
A tu, když se dívá do zrcadla, vidí, jak její kocour začíná běhat sem a tam z kuchyně do chodby.
Na chvíli se od líčení odtrhne a sleduje svého mazlíčka několik vteřin.
A on běží k její tašce stojící u vchodových dveří, strká do ní hlavu a běží zpět do kuchyně. A tak po několikrát.
Bez pochopení chování jejího kocourka rychle dokončí přípravy, rychle na sebe oblékne svrchní oděv, popadne tašku a vyběhne na ulici.
Jak vzhledným, že ten den ji šéf nekritizoval, zřejmě sám přišel pozdě nebo něco dalšího.
Pracovní den kolegyně probíhal normálně, v běžném pracovním režimu.
Ale když přišel čas na přestávku, vzpomněla si, že si z domu nevzala žádné občerstvení.
Musela jít do nedalekého obchodu pro jogurt a rohlík.
Vzala svou tašku, hledala v ní peněženku a kontrolovala, zda ji v ranním spěchu nezapomněla. A najednou narazila na něco drobného rozsypaného na dně své kabelky.
Jaké bylo její překvapení, když se na stůl spolu s klíčemi a rtěnkou vysypaly kuličky suchého kočičího krmiva.
Zpočátku kamarádka nechápala, jak se tam to krmivo dostalo, ale pak si vzpomněla na podivné ranní chování svého kocoura.
Neběhal z kuchyně do předsíně k její kabelce jen tak. Připravoval jí oběd do práce.
Zřejmě chytré zvíře pochopilo, že paní nestíhá připravit si a vzít s sebou občerstvení, a tak se o milovanou osobu postaralo, jak jen umělo.
A jak po tomhle neuznat, že naši domácí mazlíčci všemu rozumí a v těžké chvíli určitě přijdou na pomoc…
